1. Když tvoji moc já, Pane, zřím
a velkou moudrost tvoji,
když lásku věčnou pochopím,
jež s tebou mne vždy pojí,
tu nevím, plný radosti,
co přinést mám ti z vděčnosti,
můj Otče a můj Tvůrce.
2. A když se kolem podívám,
zřím divy tvojí moci,
nad hlavou jasné slunce mám
a krásu hvězdné noci.
Ty sám jim dáváš záři svou,
i zem má dráhu určenou,
vše tvoji slávu hlásá.
3. Ty bouři, vichr ovládáš
a stavíš hráze moři,
o všechno živé péči máš,
tys krásu světů stvořil.
Svit luny, tichý vánek z hor,
zvuk hromu, jarních písní chór,
vše tobě chválu vzdává.
4. Chval Pána svého den jak den
a vzývej jeho jméno,
ať Otec náš je veleben
a jeho slovo ctěno.
Ať všichni s láskou, nadšením,
jdou za ním, za svým spasením,
ať celá zem jej chválí.